Podle různých potravinářských materiálů vyžadujících různé chladicí teploty lze chladírenské skladování rozdělit na vysokoteplotní chladírenské skladování, střední a nízké teploty, chladné skladování a ultra-nízkoteplotní chladírenské skladování
vysokoteplotní skladování v chladu
Vysokoteplotní chladírenské skladování je to, co nazýváme chladírenské skladování a chladírenské skladování, teplota je obvykle nad 0 ℃, obvykle se používá pro skladování ovoce a zeleniny, vajec, léčivých materiálů, konzervace dřeva, sucha atd. Teplota je obvykle kolem 0°C a vzduchový chladič se používá pro chlazení vzduchu.
chladírenské skladování se střední nízkou teplotou
Chladírenský sklad se střední teplotou je mrazicí mrazicí sklad s vysokou teplotou, teplota je obvykle do -18, používá se hlavně pro skladování masa, vodních produktů a produktů vhodných pro tuto teplotní stupnici.
nízkoteplotní skladování v chladu
nízkoteplotní chladírenské skladování, také známé jako mražený sklad, mrazicí chladící sklad, obvykle se skladovací teplota pohybuje kolem -20°C~-30°C a potraviny se zmrazují vzduchovými chladiči nebo speciálním mrazicím zařízením.
Skladování v chladu při ultranízké teplotě
Chladírenské skladování při ultranízké teplotě, skladování v chladu ≤ -30℃, se používá hlavně pro rychle zmrazené potraviny, průmyslové experimenty, lékařské a jiné speciální použití. Ve srovnání s výše uvedenými třemi typy musí být aplikace na trhu o něco menší.
Po pochopení skladovací teploty chladírenského skladu pak pochopímevýpočet skladovací kapacity chladírenského skladu.
Vypočítejte tonáž chladírenského skladu: (vypočteno podle konstrukčních specifikací chladírenského skladu a příslušných národních norem kapacity chladírenského skladu):
Vnitřní objem chladírny × faktor využití objemu × hmotnost potravinové jednotky=tonáž chladírenského skladu.
Prvním krokem je výpočet skutečného dostupného a skladovacího prostoru uvnitř chladírenského skladu: Vnitřní prostor chladírenského skladu – prostor uličky, který je třeba ve skladu rezervovat, pozice obsazené vnitřním zařízením, prostor, který je třeba být vyhrazen pro vnitřní cirkulaci vzduchu (objem může být takový, jak je uvedeno v tabulce 1 Použijte koeficienty k odhadu nebo výpočtu);
Druhým krokem je zjistit hmotnost položek, které lze uložit na metr krychlový prostoru podle kategorie inventárních položek, a tuto vynásobit, abyste získali, kolik tun výrobků lze skladovat v chladírně;
500～1000 krychlových=0,40;
1001 až 2000 krychlových=0,50;
2001～10000 metrů krychlových=0,55;
1 0001–15 000 metrů krychlových=0,60.
Poznámka: Podle našich zkušeností je skutečný využitelný objem větší než koeficient využití objemu definovaný národní normou. Například koeficient využití chladírenského skladu národního standardu 1000 metrů krychlových vnitřního objemu je 0,4. Pokud je umístěn vědecky a efektivně, může skutečný koeficient využití obecně dosáhnout 0,5 - 0,6.
Hmotnost jednotky potravin v mobilním chladírenském skladu:
mražené maso: 0,40 tuny na metr krychlový;
Zmrazené ryby: 0,47 tuny na metr krychlový;
Čerstvé ovoce a zelenina: 0,23 tuny na metr krychlový;
Strojově vyrobený led: 0,75 tuny na metr krychlový;
Zmrazená ovčí dutina: 0,25 tuny na metr krychlový;
vykostěné kusy masa: 0,60 tuny na metr krychlový;
Zmrazená drůbež v krabicích: 0,55 tuny na metr krychlový.
