1. Běžně používané pojmy
1. Teplo
Teplo je forma energie. Pokud se předmět zahřeje, teplo se absorbuje; je-li ochlazena, dochází k odvodu tepla. Jednotkou SI je joule (J).
Běžně používané jednotky: kJ (kilojouly), BTU (British Thermal Unit), kCal (kilokalorie)
2. Chladicí kapacita
Teplo odebrané klimatizační jednotkou z klimatizovaného místa za jednotku času. Jednotkou SI je kW (kJ/s).
Běžně používané jednotky: kW (kilowatt), BTU/h (imperiální jednotka), kCal/h (kilokalorie), RT (tuny chlazení)
3. Teplota
Teplota udává, jak studená nebo horká látka je.
Metody vyjádření teploty jsou: stupeň (Celsius), ℉ (Fahrenheit), K (Kelvin) stupeň =5/9 (℉-32)=K-273
4. Relativní vlhkost
Relativní vlhkost udává, jak blízko je vzduch k nasycení vodní párou.
Způsob vyjádření: % (procento)
5. Chladivo
Cirkulující nosič tepla, který přenáší teplo z vysokoteplotního konce na nízkoteplotní konec v chladicím systému.
Běžně používané jsou: R22, R134a, R410A, R290, R717, R404A atd.
6. Poměr energetické účinnosti
Poměr energetické účinnosti je důležitým ukazatelem pro měření ekonomické účinnosti klimatizačních jednotek.
Poměr energetické účinnosti=kapacita chlazení/spotřeba energie
7. Citelné teplo/latentní teplo
Teplo, které způsobuje změnu teploty předmětu, se nazývá citelné teplo.
Teplo, které pouze mění fázovou změnu stavu objektu, aniž by změnilo jeho teplotu, se nazývá latentní teplo
8. Odpařování/kondenzace
Odpařování a kondenzace jsou fázové změny, ke kterým dochází, když chladivo absorbuje (uvolňuje) teplo v systému.
Změna chladiva z kapalného na plynné se nazývá vypařování, pohlcování tepla z okolního prostředí;
Přeměna chladiva z plynného skupenství na kapalné se nazývá kondenzace a uvolňuje teplo do okolního prostředí.
9. Přechlazení
Rozdíl teplot mezi kapalinou chladiva a nasycenou kapalinou při stejném tlaku se nazývá podchlazení, což je rozdíl mezi teplotou nasycení chladiva kondenzací (odpovídající hodnota na vysokotlakém tlakoměru) a teplotou potrubí kapaliny.
10. Přehřátí
Teplotní rozdíl mezi párou chladiva a nasycenou párou při stejném tlaku se nazývá přehřátí, což je rozdíl mezi teplotou nasycení chladiva vypařováním (odpovídající hodnota na nízkotlakém manometru) a teplotou vratného vzduchu.
2. Základní principy
①Proces vypařování: Kapalina chladiva se odpařuje pod nízkým tlakem (nízká teplota) a stává se nízkotlakou párou; výparník je zařízení, které vydává studenou energii. Chladivo absorbuje teplo předmětu chlazeného ve výparníku, čímž je dosaženo účelu chlazení.
② Proces komprese: zvyšte tlak nízkotlaké páry na vysokotlakou páru. Kompresor stlačuje a dopravuje chladicí páru a vytváří střední a nízký tlak ve výparníku a střední a vysoký tlak v kondenzátoru. Je srdcem celého systému.
③ Proces kondenzace kondenzuje vysokotlaké páry na vysokotlakou kapalinu; kondenzátor je zařízení, které vydává teplo a odvádí teplo absorbované chladivem ve výparníku a teplo přeměněné prací spotřebovanou kompresorem na chladicí médium.
④ Během procesu škrcení vysokotlaká kapalina snižuje svůj tlak a stává se opět nízkotlakou kapalinou a vrací se do ① pro dokončení cyklu. Škrticí ventil škrtí a snižuje tlak chladiva a reguluje průtok chladiva vstupujícího do výparníku.
1. Kompresor: Srdce a výkon chladicího systému, který má funkci stlačování a pohonu chladiva chladicího systému.
2. Kondenzátor a výparník: Kondenzátor přenáší teplo do vnějšího prostředí a plynné chladivo se ochlazuje a zkapalňuje, což způsobuje zvýšení teploty vnějšího prostředí. Výparník absorbuje teplo z vnějšího prostředí a kapalina chladiva se v něm odpařuje, čímž se snižuje teplota vnějšího prostředí.
3. Suchý výparník: V suchém výparníku prochází chladivo trubkami výměníku tepla a studená voda vytéká mimo vysokoúčinné trubky výměníku tepla. Účinnost výměny tepla takového výměníku tepla je relativně nízká. [Zdroj tohoto článku: Refrigeration Encyclopedia Public Account], Jeho koeficient prostupu tepla je pouze asi 2krát vyšší než u holé trubky, ale jeho výhodou je, že usnadňuje návrat oleje a je relativně snadno ovladatelný. Množství náplně chladiva je asi 1/2 až 1 množství náplně zaplavené jednotky. /3 nebo tak.
4. Zaplavený výparník: Provozní režim zaplaveného výparníku je přesně opačný než u suchého výparníku. Studená voda prochází teplosměnnou trubicí a chladivo zcela ponoří teplosměnnou trubici. Po absorbování tepla se odpařuje mimo teplosměnnou trubici. Na povrchu teplosměnné trubice zaplaveného výparníku je mnoho otvorů ve tvaru kolíků [Zdroj tohoto článku: Veřejný účet encyklopedie chladicích zařízení] a na vnitřním povrchu trubice jsou spirálové výčnělky pro zvýšení přenosu tepla na strana studené vody. Tato vysoce účinná teplosměnná trubice současně zvyšuje var vně trubice a přenos tepla uvnitř trubice, čímž zlepšuje koeficient přenosu tepla.
5. Škrticí mechanismus: Vysokotlaké chladivo vycházející z kondenzátoru je dekomprimováno a ochlazeno přes expanzní ventil, takže teplota chladiva je nižší než teplota okolí, takže klimatizační jednotka má schopnost se chladit. V současné době jsou běžně používaná škrtící zařízení: tepelný expanzní ventil, clona, kapilára, ruční expanzní ventil, elektronický expanzní ventil.
6. Funkce expanzního ventilu: Řídí přehřátí chladiva na výstupu z výparníku, aby bylo zajištěno, že je plně využita oblast odpařování výparníku a předchází se nehodám s proplachováním válce kompresoru.
7. Klasifikace tepelných expanzních ventilů: Tepelné expanzní ventily se dělí na konstrukční typy: integrální typ a smontovaný typ. Metody tlakové rovnováhy lze rozdělit na: metody vnitřní rovnováhy a metody vnější rovnováhy. Podle směru proudění pracovní tekutiny ji lze rozdělit na: jednosměrnou a dvoucestnou.
8. Čtyřcestný ventil: Čtyřcestný ventil je důležitou součástí klimatizace a hraje roli při změně směru proudění chladiva v klimatizačním systému.
9. Separátor plyn-kapalina: Separátor plyn-kapalina může být instalován na vstupu a výstupu plynového kompresoru pro separaci plyn-kapalina.
10. Zásobník kapaliny: Zásobník kapaliny plní roli skladování, separace plyn-kapalina, filtrace, tlumiče hluku a akumulace chladiva.
11. Solenoidový ventil: Když je napájení zapnuto, elektromagnetická cívka generuje elektromagnetickou sílu ke zvednutí uzavíracího členu ze sedla ventilu a ventil se otevře; když je napájení vypnuto, elektromagnetická síla zmizí a pružina přitlačí uzavírací člen na sedlo ventilu a ventil se uzavře.
